Sebepoškozování. Proč to dělají? Protože jim to funguje.

Proč se někdo dobrovolně rozhodne, že si ublíží? Protože mu to funguje. Sebepoškozování má svoji funkci a stalo se pro dospívající strategií, jak zvládat stres a psychické napětí. V daný okamžik, v danou chvíli s prožívanou emocí to některým dětem funguje, a proto to dělají. Samozřejmě, že se jedná o destruktivní a krátkodobé řešení, ale to v danou chvíli dospívající neřeší. Přináším níže doporučení a tipy, jak jako rodič dobře reagovat.

Pro sebepoškozování (self-injuring behavior, Automutilace nebo Wrist cutting syndrome) je typické jeho opakování a častěji se týká dívek. Strategie, které používáme při řešení náročných situací získáváme z velké části během svého života formou zkušeností. Jde o tzv. copingové strategie, které mají buď zdravou formu nebo nezdravou, nezralou

tzv. maladaptivní – do této skupiny spadá právě sebepoškozování.

Proč se dospívající sebepoškozují?

• útěk od silných emocí

• zvládání silných emocí (úzkost, strach, pocity viny, ...)

• kontrola nad situací (prostřednictvím těla)

• sebetrestání

• potvrzení vlastní existence

• navození pocitu otupělosti

• komunikace s okolím (transformace bezmoci na pocit moci)

• uklidnění, utišení, úleva

• regulace psychického napětí

• experimentování s tělesným schématem a vlastními hranicemi

Jak se děti sebepoškozují?

• řezání se (žiletka, kružítko, jehla, nůž)

• poškozování sebou samým (zarývání nehtů, štípání, škrábání, kousání, trhání kůže nebo vlasů)

• pálení se (zapalovač, svíčka, cigareta)

• hladovění (některé formy anorexie)

• bití sama sebe (pěstmi, předměty, hlavou o stěnu)

• skákání z výšky, aby si ublížil/a

• užívání léků s cílem ublížit si (kombinace s alkoholem)

• požívání nepoživatelných předmětů

Jak poznám, že se dítě sebepoškozuje?

• drobná zranění, které si jako rodič neumím vysvětlit (popáleniny, řezné ranky na zápěstí a

předloktí, nohách, zádech, břichu, modřiny)

• nepřiměřené oblečení vůči roční době (dlouhé rukávy a nohavice)

• nalazení předmětů s kterými si dospívající ubližuje (často netradiční místa - pod postelí, pod vanou, ...)

• trávení dlouhého času v izolaci od zbytku rodiny a vyhýbání se společným aktivitám

• připravené a rychlé odpovědi, jak ke zraněním došlo

• vyjímečně se také stává, že se dítě poškodí více, než plánovalo a přijde s šokem a zraněním okamžitě za Vámi

Mám podezření, že se mé dítě sebepoškozuje. Co můžu udělat?

• uklidnit se a sám/sama sebe opečovat, popsat si pro sebe své emoce

• připravit se na rozhovor, mít dostatek času, zavolat si s někým, kdo této problematice rozumí

• vytvořit bezpečný prostor a atmosféru pro sdílení trápení mého dítěte

• dokázat mluvit o svých pocitech a emocích

• netabuizovat ani nezamlčovat téma sebepoškozování

• zmapovat situaci kolem dítěte

• ubezpečit dítě a vaší podpoře pomoci - pokud budete odmítnuti, vytrvejte a nabídněte, že si promluvíte později

Jaká je správná reakce ze strany rodiče?

1. Klid - Vaše reakce je důležitá. Vyjádřete svou podporu, pochopení i uznání, že je dospívající v náročné životní situaci. Hubování a řev není vhodnou cestou, naopak.

2. Prostor - Dejte dospívajícímu prostor a čas posdílet s Vámi své pocity a emoce. Pokládejte citlivé otázky a zároveň netlačte na pilu. Nemá to být výslech.

3. Náhradní strategie - V první fázi je nutné destruktivní chování vyměnit za nerizikové, ale dostatečně funkční, než se ošetří příčina problému. Pokud víte o jaké předměty jde, seberte je, ale komunikujte to s dítětem, samo Vám může pomoci je odstranit. Mějte plán, co udělat, až to zase přijde. Náhradní strategie - z praxe uvádím:

• dát ruce pod ledovou vodu nebo si opláchnout obličej

• vložit si do úst citron nebo kostku ledu

• nalepit na ruku lepící pásku a strhnout ji nebo navléci gumičku a pinkat si s ní

• pustit si nahlas hudbu a bouchat do polštáře

• počmárat a roztrhat papír

4. Najděte pomoc - Nebuďte na to sami a najděte vhodného odborníka. Ne všechno může chtít dítě probírat s vámi jako s rodičem. Neutrální prostor může vnímat bezpečněji. Nabízí se zde jak samostatná terapeutická práce s dospívajícím, tak i práce s rodinou jako celkem.

Téma sebepoškozování nás nenechává klidnými a je důležité být jako rodič připraven. Sebepoškozování není rozmar, dítě potřebuje něco jinak. Pokud se potřebujete poradit, uklidnit, můžete se na mne obrátit.

Harmonický den,

Dominika Šenková

www.terapieprodospívající.cz

Terapie pro dospívající

Varšavská 38 - Praha 2, online, Walk and Talk