Jednoduše popsána mini sonda do současného pojetí prevence rizikového chování

Prevence rizikového chování v současném pojetí, je směs přístupů a intervencí napříč obory i samotnými ministerstvy. Vývoj byl ovlivněn nejen trendy ze zahraničí, politikou a s ní související celostátní kampaně, ale i vstupem nevládních organizací. Jak se říká, každý se snažil přispět svou troškou do mlýna. Nejrychleji se rozvíjela prevence užívání návykových látek, vliv na to měly mimo jiné i filmy a knihy, například Memento (1986), Pavučina (1986) nebo překlad knihy My, děti ze stanice ZOO (1987).

Co je rizikové chování?

Co přesně je rizikové chování? Rizikovým chováním rozumíme takové chování, v jehož důsledku dochází k nárůstu rizik, jak pro jedince, tak pro společnost v oblastech zdravotních, sociálních, a výchovných.

9 oblastí rizikového chování:

1. Závislostní chování

2. Záškoláctví

3. Šikana a extrémní projevy agrese

4. Rasismus a xenofobii

5. Negativní působení sekt

6. Sexuální rizikové chování

7. Extrémně rizikové sporty a rizikové chování v dopravě

+ se přidávají další dvě oblasti, které ale nelze přímo zahrnout do rizikového chování.

8. Okruh poruch a problémů spojených se syndromem týraného a zanedbávaného dítěte

9. Spektrum poruch příjmu potravy (Miovský 2015)

Nyní je prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, avšak má potenciál mezioborové disciplíny a mezirezortního tématu. Do situace mohou vstupovat jednotliví aktéři a přinášet svůj úhel pohledu.

Jsou to: pedagogika, psychologie, sociologie, veřejné zdraví, ...

Z ministerstev pak vstupují:

- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT),

- Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV),

- Ministerstvo zdravotnictví (MZ),

- Ministerstvo spravedlnosti (MS),

- Ministerstvo vnitra (MV)

- Ministerstvo dopravy (MD)

Ze současných 14 ministerstev mají k této problematice co říct 6 z nich. Téměř polovina.

Efektivním způsobem, je působit na mladistvé, je školní prevence, která má za cíl předcházet vzniku rizika a například posilovat odmítavý postoj k nabídnuté návykové látce. Pokud má školská prevence postoj posilovat, je nutné aby dospívající již odmítavý postoj měl - nejlépe z rodiny. Přístup rodičů a okolí mlaďocha je tím pevným základem pro eliminaci rizik, a tedy každý další preventivní zásah, například ve škole, už jen nabytý postoj upevňuje, stvrzuje a podtrhává.

Je tedy na rodičích a jejich aktivním přístupu, jak téma prevence rizikového chování pojmou.

Rodiče, pojďte to vzít do svých rukou. Vědět o možných rizicích, vzdělávat se v tématech s tím spojených a nastavit komunikaci se svým dítětem, tak abyste co nejlépe propluli obdobím, kde rizika číhají na každém kroku.

Chcete svoji situaci zkonzultovat? Jsem tu pro Vás.

Harmonický den, Dominika